S cílem usnadnit uživatelům používat naše webové stránky využíváme cookies. Používáním našich stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookie na vašem počítači / zařízení. Nastavení cookies můžete změnit v nastavení vašeho prohlížeče.

KONTAKTY

Lubomír Morcinek
Oldřichovice 513
739 61 Třinec
tel: +420 737 730 645
napište nám

NOVINKY

arr3 Pro stálé zákazníky je lépe se nejprve ZAREGISTROVAT a pak přejít k nákupu. Registrací získáte...

ANKETA

Jste ochotní dát za kusovou svalovinu víc než 120 Kč?

Ano - pro svého psa jsem ochoten dát i tolik peněz 36% Ano - ale jen příležitostně 23% Ano - možná na Vánoce 20% NE 21%

Chcete se dozvědět více, jak krmit svého psa?

Přečtěte si naše články o tom co je vhodné, čemu se vyhnout.

Články nejdete v sekci " O nás "


»
Maso

Co je vlastně maso?

Ať se to komu líbí nebo nelíbí, maso (respektive živočišná bílkovina), je základem psího jídelníčku. S chutí bych vraždila, když čtu o nabídce vegetariánských krmiv pro domácí šelmičky. Je zvláštní, že ještě nikoho nenapadlo krmit koně kusovým hovězím, zatímco do psa s klidem jistá skupinka lidí bude cpát místo masa sóju a ještě tvrdit, jak jim to děsně prospívá. Ach jo. Ale k věci.

Pro začátek asi vysvětlení, cože to vlastně rozumíme pod pojmem maso. Přestože jistě většině lidí okamžitě naskočí obrázek luxusního steaku či libovoučké svíčkové, pravdou je, že tento pojem krom svalové tkáně zahrnuje i kosti, chrupavky, vazy, tukové tkáně obsažené přímo ve svalovině (mramorování, ale i sádlíčko v pěkně prorostlém „bůčku“). Vedle masa můžeme samozřejmě ke krmení využít i dalších „součástí“ poražených zvířat, jako jsou vnitřnosti (srdce, plíce, játra, ledviny apod.), krev či samostatné tuky (hřbetní sádlo, lůj apod.). A každá část má něco do sebe. Pes je ve své podstatě lovec malé kořisti (u psovitých šelem tvoří většinu jídelníčku drobní živočichové či mláďata, která jsou pozřena kompletně celá a takřka beze zbytku), a jako takový potřebuje ke svému zdárnému vývoji nejen svalovinu, ale také kosti, vnitřnosti, šlachy ba i kůže (nemám samozřejmě na mysli např. hovězinu, kterou by neužvýkala ani hyena).

Nyní pár slov ke složení masa. Základní stavební složky jsou voda a bílkovina. Bílkoviny jsou rozděleny dle obsahu esenciálních mastných kyselin (esenciální znamená nepostradatelná, ovšem taková, kterou musí organismus „sehnat“ z vnějšku, neboť ji sám nedokáže vyrobit) na plnohodnotné a neplnohodnotné (chybí jedna z kyselin – konkrétně tryptofan). Zatímco skupinu plnohodnotných (myoglobin, hemoglobin, myosin, aktin atd.), najdeme přímo ve svalových buňkách a jsou rozpustné v solných roztocích, tzv. neplnohodnotné bílkoviny (např. kolagen, elastin, keratin) jsou základem povázky, šlach či kůží a provází je horší stravitelnost. Jenže jak už to tak bývá, vše má něco do sebe, takže zástupci bílkovin druhé skupiny sice postrádají výše zmiňovaný tryptofan, ale obsahují spoustu glycinu, prolinu a některé další důležité složky, které se jinde prakticky nevyskytují. Pokud byste chtěli učinit chrupavky a šlachy ještě stravitelnější, a především kolagen pro psa přístupnější, postačí je mírně povařit, protože již při 80  se kolagen mění na stravitelný glutin. Takže, jak vidno, zatímco se většina zástupců homo sapiens „hužvičkám“ obloukem vyhne, vašemu chlupatému zlatíčku budou rozhodně svědčit.

Tukem také není nutno šetřit, či přímo pohrdat. Je to bezesporu ideální zdroj energie i esenciálních mastných kyselin a skrývá v sobě  zásobu vitaminů rozpustných v tucích. U tohoto oddílu nelze pominout takovou baštu, jakou jsou beze sporu škvarky. Hledat v nich něco výrazně zdraví prospěšného, krom velkého přísunu energie, je asi celkem zbytečné, ale ta chuť – kdo by odolal. U doma dělaných tzv. selských škvarků je obsah tuku 70–80 %, zatímco u lisovaných jen 20 %, takže se dají celkem bez rizika větších zažívacích problémů využít jako doplňkové krmivo nebo prima pamlsek. Samozřejmě předpokládám, že váš pejsánek nepřipomíná soudek sádla, ale je to aktivní a štíhlý psí sportovec, který energii zužitkuje při práci pro vás.

Při slově kosti se většině asi hned vybaví morek (tedy správně kostní dřeň), který můžeme najít ve dlouhých dutých (pažní, stehenní apod.) a dutinkách houbovitých kostí (kost pánevní, křížová, kloubní hlavice atd., u telat i např. pažní kost). Ale běžně se ke krmení využívají i tzv. harfy, což jsou masité kosti (žebra, krční obratle apod., z nichž je jen hrubě strženo maso). V kostech najdeme samozřejmě vyšší obsah sušiny a to od 50 % do 86 % (pro neznalé, sušina je vše ostatní krom vody, z čeho je daná věc složena). Pro snazší pochopení vezmeme kilo kostí. Z kila kostí „vyškrteneme“ v průměru 420 g vody a zůstane nám 580 g pevného materiálu. V něm najdeme cca 48 g tuku (pozor, v morku je ho výrazně více a spolu s bílkovinou tvoří stěžejní část téhle dobroty), ale co je důležitější, najdeme zde také celých 163 g vápníku spolu se 77 gramy fosforu, což jistě není k zahození. To vše prosím v jediném kilu kostí. Samozřejmě do těchto výpočtů vstupuje ještě faktor stravitelnosti, takže nelze počítat, že všechno co se v baště nachází uvízne v organismu poživatele.

Další pochutinkou živočišného původu, kterou vy, nebo přímo výrobce může obohatit psí jídelníček jsou vnitřnosti. Hodlám jim věnovat samostatnou kapitolu, protože si ji bezesporu zaslouží. Tak pro dnešek snad jen suché vyjmenování poživatelných produktů – jazyk, srdce, plíce, hrtan, brzlík, slezina, ledviny, žaludek a předžaludky, střeva, vemeno a mozek (tedy dnes ve výrazně omezené míře).

Nedílnou součástí každého poráženého zvířete je i krev. Celkem běžně se používá v krmivářství, a to hlavně v podobě mouček. Krevní moučka je ze všech nejstravitelnější, a to až 94 % (záleží na teplotě sušení, čím nižší tím stravitelnější). Následují rybí moučky s 84 % a masokostní se stravitelností 76 %. Krev oplývá množstvím esenciálních aminokyselin a z jejího obsahu bílkovin je jich plných 93% plnohodnotných. Z cukrů patří nejvyšší zastoupení glukóze a to až 0,1 % z obsahu krve. Pro potenciální upíry – nejsladší krev je vepřová a koňská. Krev obsahuje vysoký podíl sodíku (hlavně skot a ovce), draslíku (pro změnu hlavně koňská a prasečí) a ve velmi stravitelné formě železo. Obsah vápníku je nízký, ale zajímavý je poměr fosfor:vápník který je ve prospěch fosforu v poměru od cca 3:1 u hovězí krve, až po 9:1 u vepřové.

A příště se sejdeme u podrobnější pitvy toho pravého masa (tedy svalovinky) nejrůznějšího původu.

 


Převzato - napsala Pavlína Vazdová, naše dlouholetá kamarádka, chovatelka bearded collií, výživářka. Tyto články vycházely i v časopise Pes přítel člověka.



Svalovina - maso

Není větší dobrota než pořádná flákota!

Tak jako svět je od černé až k bílé, tak svalovina je červená, bílá a všechno mezi tím. Byť je rozdělení na červená a bílá masa poněkud diskutabilní, je to celkem zaběhlý systém, který má jistá pravidla, i když ne striktně stanovená. Barva masa je dána množstvím tzv. hemových barviv (hlavně hemoglobinu a myoglobinu). Jak jste již jistě pochopili, čím více barviček, tím intenzivnější zabarvení. Čím červenější masíčko, tím větší podíl dvoumocného železa, které je bezkonkurenční svou stravitelností. „Nejželeznější“ poživatinou je velrybí maso, ale předpokládám, že k tomu se váš pes nejspíš nedostane. Následuje zvěřina společně s koňským a hovězím, výrazně menší obsah najdeme ve vepřovém či jehněčím. Z drůbeže je na obsah hemu nejbohatší husí svalovina stíhaná kachní  (cca jako v průměrném vepřovém). Asi nikoho nepřekvapí, že nejmenší podíl se nachází v mase kuřecím, ale ani králík nebo telecí zrovna rudě nezáří. Nedostatek vysoce stravitelného železa v krmivu vede k anemickým onemocněním, a anemie opravdu není jen pobledlá kůže, ale přináší sebou mnoho dalších nepříjemných a někdy až život ohrožujících důsledků jakými jsou únava, poruchy soustředění, problémy s kůží a srstí či krvácivost. Jak vidno, žádná legrace. Většina chovatelů  „svalnatých“ plemen (ale i lidských namakanců) je přesvědčena, že výživa založená na červeném mase výrazně napomáhá ve zvýraznění osvalení. Vědci to sice nepotvrdili, ale znáte to – na každém šprochu…

Svalovina je také významným zdrojem vitaminů, především skupiny B, a zde drží primát B12, který se nachází takřka výhradně v živočišných produktech. Za zmínku rozhodně stojí i lipofilní vitaminy A, D a E, které najdeme v tukové tkáni či játrech, ale v libovém mase je jich pomálu. Pozor na skutečnost, že veškerá masa obsahují velmi málo vápníku, a pokud by vás napadlo krmit svého psa čistou svalovinou, hrozí vám (spíš vašemu psu) těžká demineralizace. Abych byla konkrétnější, zatímco vitamínu B2 je plus minus stejně ve světlých i tmavých masech (1.5–3 mg/kg) a obdobné je to i s vápníkem (100–200 mg/kg), fosforem (1800–2000 mg/kg) a hořčíkem (200–300 mg/kg), u ostatních vitaminů a minerálů je tomu jinak. B1 najdeme v přesile u červených mas (1–6 mg/kg oproti 0,8–1,6 u drůbežího), v obsahu vitaminu A vede bezesporu kuřecí ( až 30krát více než u např. hovězího), stejně jako u niacinu (cca dvojnásobek) a sodíku (80 mg/kg u skopového, 600 u hovězího až neuvěřitelných 9600 mg/kg v některých částech husičky). Hovězí zase nabízí nejvyšší obsah zinku, takže steak na medium – ideální prevence během chřipkové epidemie (berte prosím s rezervouJ).

Další důležitou složkou obsaženou  především v mase je taurin, který se primárně vytváří z aminokyseliny cysteinu. Tato veledůležitá kyselina je potřebná pro všechny, ale obzvláště pro kočky. Tělo si jej sice dokáže částečně vyrobit, ale je nutno ještě zadotovat zvenčí. Má vliv na správnou činnost srdce a nervové soustavy, je významným antioxidantem, jeho nedostatek může podpořit vznik nádorových onemocnění, ovšem pozor na cukrovkáře, protože při větším přísunu může vést až k hypoglykemickému šoku. Nejvyšší obsah je v mořských potvorách (chobotnice, škeble apod.), ale obstojnou zásobu lze načerpat i z hovězího a především skopového. Ale ani ostatní masa vás obsahem taurinu jistě nezklamou.

Neměli bychom také zapomenout na rybí maso, protože nejen nám chutná a svědčí. Z výživového hlediska můžeme šupináče rozdělit na:

  1. málo tučné – obsah tuku ve svalovině do 2 %, např. štika obecná, candát obecný, okoun říční, z mořských ryb pak většina ryb treskovitých
  2. středně tučné – obsah tuku ve svalovině 2–10 %, např. kapr obecný, pstruh, z mořských ryby platýzovité a losos
  3. tučné – obsah tuku ve svalovině nad 10 %, např. úhoř říční, mořské ryby – makrely, sledi, sardinky, šproti a tuňáci

 

Množství tuku v rybkách záleží nejen na druhu, ale i na ročním období a věku. Pohublý losos těsně před třením má daleko menší zásoby než čerstvě napapkaný na počátku rozmnožovacího výletu. Rybí tuk vyniká obsahem nenasycených mastných kyselin – dnes tolik populárních omega3 a omega6, které jsou bezesporu tělu prospěšné. Díky kostičkám v mase obsaženým mívá daleko lepší obsah i poměr vápníku a fosforu, ale pokud sáhnete po vykostěném filátku, nezískáte oproti běžnému libovému masu nic moc těchto „kostitvorných“ látek navíc. Samozřejmě nelze zapomenout na vyšší obsah jodu. Tučné ryby a rybí játra obsahují vyšší podíl vitaminů A a D. V rybině je ovšem také obsažena thiamináza, která ničí vitamín B1 (thyamin). Lze jej inaktivovat teplem. Drobný postřeh – když moje kamarádka pod tlakem svého manžela (chronického rybáře) krmila své psy rybami, mělo to jednu výhodu – kupodivu neměla problém s blechami. Čert ví proč…

Takže pro přehlednost přikládám tabulku  svalovinky, která se teoreticky i prakticky může objevit na jídelníčku vašeho chlupáče. U každého masa je použita průměrná hodnota daného zvířecího druhu, protože asi každý pochopí, že nebude stejně tučná panenka a prorostlý bůček, byť je obé vepřové. Upozorňuji, že údaje v tabulce jsou opravdu informativní, protože co zdroj (a že jich bylo), to jiné uváděné hodnoty, takže tabulka je (ne mou vinou) plus minus autobus. Pak hledejte pravdu, ach jo.

 

Druh masa

Bílkoviny (%)

Tuk (%)

Energetická hodnota (kcal/100g)

Vepřové

20

22

286

Hovězí

19

18

214

Telecí

21

5

213

Jehněčí

22

21

272

Koňské

20

2

145

Kozí

19

4

144

Králičí

21

5

162

Kuřecí

21

5

138

Slepičí

20

13

167

Krůtí

20

17

215

Kachní

19

22

384

Husí

18

37

351

Pštrosí

26

2

114

Klokaní

21

0,17

92

 


Převzato - napsala Pavlína Vazdová, naše dlouholetá kamarádka, chovatelka bearded collií, výživářka. Tyto články vycházely i v časopise Pes přítel člověka.

 

Droby

Droby, jídelníček zdobí

Co jsou to vlastně droby. Dle chytrých knih jsou definovány jako poživatelné části nepatřící do masa v jatečné úpravě. Prostě je to cokoli jiného od masa než kus flákoty. Obecně mají vnitřnosti z výživářského hlediska své klady i zápory. Droby a ostatní vedlejší produkty mají podobnou výživnou hodnotu bez ohledu na to, z jakého zvířete byly získány, ale obsah jednotlivých živin může být opravdu hodně rozdílný. V mnoha najdeme vysoký obsah cenných látek (vitaminů či minerálů), ale na druhou stranu právě ve vnitřnostech se ukládají těžké kovy. Takže krmit, ale s mírou. Mnoho výrobců přidává vnitřnosti nejen pro vyvážení krmné dávky u některých vitaminů, ale i chuťovou atraktivitu, kterou většina z nich oplývá. Takže hurá na ně.

Mozek – dnes takřka výhradně vepřový, protože hovězí je díky BSE považován za nebezpečí srovnatelné s jadernou bombou. Sem tam se můžete dostat i k jehněčímu či telecímu, protože v celé EU je považován za nebezpečný mozek a mícha u skotu, ovcí a koz starších 12 měsíců. Mozek obsahuje velké množství cholesterolu (a to jednou tolik než vejce) a lecitinu (jejda, to to bude vašemu psu pálit), z vitamínů B1 a H. Je relativně tučný a obsahuje celkem vysoké množství vody. Takže po téhle baště bude váš pes děsně chytrý, tlustý, a když špatně vyberete, tak možná i šílený :-)

Jazyk – nebývá běžně v nabídce krmiv pro psy. Jedná se o energeticky hodnotnou pochoutku, s vysokým podílem svaloviny. Každopádně není důvod, proč se téhle dobrůtce vyhýbat i ve výživě domácích mazlíčků.

Srdce – tuhý, libový svalík s relativně vysokým obsahem bílkovin.Většině chlupáčů chutná a díky nízké tučnosti je často využíván u redukčních dietních programů. Pro svou pevnost je často využíván jako odměnka, či „trasovač“ na stopách.

Plíce – jak je popsat nejvýstižněji – levné, s pěkným obsahem bílkovin, dietní. Ke krmení v klidu využitelné  a také celkem často využívané), především u dospělých psů se sklonem k tloustnutí. Ve většině obchůdků pro zvířátka je lze koupit v sušeném stavu a využít jako zábavu pro dlouhé chvíle.

Játra – oblíbená součást krmiv, která je hodnotným zdrojem bílkovin. Oplývá vysokým obsahem vitamínu A, což nemusí být nutně pozitivum a hrozí předávkování. Játra jsou také celkem známým „úložištěm“ tělesného odpadu, proto je nutno, přes jejich jistě dobré nutriční hodnoty, používat je jen střídmě. Ve větším množství mívají projímavý účinek.

Ledviny – opět stejná písnička – hodnotný zdroj bílkovin, skvělá nízkoenergetická poživatina, ale obdobně jako u jater – při vyšší konzumaci hrozí průjmy, případně kontaminace těžkými kovy, které se v ledvinách usazují ve větší míře.

Slezina – nikterak se výrazně svou skladbou a působením neliší od jater či ledvin. Nabízí stejná pozitiva, ale i obdobná negativa. Navíc slezina ovcí a koz je považována za rizikový materiál (riziko BSE), hovězí se v naší republice do této skupiny zatím nespadá, ale přesto většinou není nabízena (v některých dalších zemích EU je likvidována obdobně jako ovčí a kozí) a v krmivech evropské provenience se s ní většinou neshledáme. Takže je to s ní jako s bublinkami v sodovce – jídelníček prima oživí, ale nesmí se to s ní přehnat.

Kuřecí žaludky – čistý sval, minimum tuku, tužší konzistence a hlavně vyšší procento stromatických bílkovin (odtud ta tuhost, ale zase fajn na kloubíky). Jejich zařazení do jídelníčku či obsah v kompletních krmivech je ku prospěchu věci a obdobně jako srdíčko je lze dobře využít na pamlsky.

Dršťky – kdo by neznal tenhle úžasný „vynález“. Žaludek přežvýkavců v sobě skrývá vysoké procento stromatických bílkovin, díky nízkému obsahu tuku jde o velice lákavou, a přitom dietní pochoutku. Jsme-li dostatečně odolní a podáme svému svěřenci neprané držťky, výrazně zvýšíme jejich výživnou hodnotu a většina strávníku bude nadšena, ale asi padnete díky intenzivnímu aromatu.

Vemeno – se svým složením poněkud vymyká ze skupinky ostatních, výše jmenovaných drobů. Díky vysokému obsahu tuku se využívá v krmných dávkách pro jedince se zvýšenou energetickou potřebou (to víte, tuk a zbytky mléka dělají své). Vemeno se pyšní (oproti ostatním drobům i masu) vysokým obsahem vápníku a příznivým poměrem vápník:fosfor. Pro svůj specifický pach jej někteří psi zbožňují a jiní se mu raději vyhnou (tak jako většině poživatin se specifickými senzorickými vlastnostmi). V případě přímého podávání některým paničkám a pánečkům vadí jeho (jak říká moje kamarádka) „žužlavá“ konzistence a velká aktivita pod nožem.

Jak je mým dobrým zvykem, přihodím tabulku. A abychom si nemysleli, že je to jen tak, pak opět co zdroj, to jiný údaj. Takže tentokrát vám nabídnu rozpětí, ve kterém se hodnoty dle jednotlivých autorů pohybují. Vyberte si, co se vám líbí  :-)

 

droby

Voda %

Bílkovina %

Tuk %

Játra

68,6 – 72

19,2 – 21,1

3 – 7,8

Srdce

70,1 – 78

14,3 – 16,8

4 – 10

Jazyk

66 – 70

13,9 – 16,8

15 – 16

Mozek

78 – 79,4

10,3 – 11,8

7,6 – 9,5

Ledviny

75 – 79,8

15 – 16,6

2,6 – 8

Slezina

75,4 – 77,8

17 – 18,8

3 – 6,5

Plíce

73,1 – 84,3

12,9 –18,3

2 – 5

Vemeno

57,2 – 72,4

11 – 17,9

15,3 – 23,7

Dršťky

77,9 – 88

9 – 19,1

2 – 3

Zelené dršťky

76,2

12,3

11,6

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


 

Převzato - napsala Pavlína Vazdová, naše dlouholetá kamarádka, chovatelka bearded collií, výživářka. Tyto články vycházely i v časopise Pes přítel člověka.

 

 


 

 

ODVhO